Bahamy

Bahamy, plným názvem Bahamské společenství, jsou suverénní souostrovní stát ležící v Lucayanském souostroví v Atlantském oceánu. Země se skládá z více než 3 000 ostrovů, útesů a ostrůvků, které se nacházejí severně od Kuby a severozápadně od ostrova Hispaniola a jihovýchodně od amerického státu Florida. Všechny ostrovy jsou ploché a nížinné, převažuje na nich tropické savanové podnebí. Na ploše 14 000 km² žije 413 000 obyvatel. Hlavním a největším městem je Nassau na ostrově New Providence, ve kterém žije asi tři čtvrtiny obyvatel Baham; dalším významným městem je Freeport. Drtivá většina obyvatel jsou černoši, úředním jazykem je angličtina, rozšířená je bahamská kreolština, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.

Bahamské ostrovy byly po mnoho století obývány Aravaky a Lucayany, jednou ze skupiny Arawackých Tainů mluvících taínštinou. Kryštof Kolumbus byl prvním Evropanem, který ostrovy spatřil, když v roce 1492 poprvé přistál v „Novém světě“ na bahamském ostrově San Salvador. Později španělské království odvezlo domorodé Lucayany na Hispaniolu a zotročilo je tam, takže Bahamské ostrovy byly od roku 1513 do roku 1648 téměř opuštěné. V roce 1649 se na ostrově Eleuthera usadili angličtí kolonisté z Bermud, známí jako Eleutheran Adventurers.

Bahamy se staly korunní kolonií Království Velké Británie v roce 1718, kdy Britové začali tvrdě postupovat proti pirátství. Po americké válce za nezávislost přesídlila koruna na Bahamy tisíce amerických loyalistů, kteří s sebou přivezli otroky a na pozemcích, které jim byly přiděleny, založili plantáže. Od této doby tvořili většinu obyvatelstva afričtí otroci a jejich potomci. Obchod s otroky byl Brity zrušen v roce 1807. Otroctví na Bahamách bylo zrušeno až v roce 1834, ale v roce 1818 se Bahamy staly útočištěm pro africké otroky z oblastí mimo Britskou západní Indii. Appendix: "Brigs Encomium and Enterprise", Register of Debates in Congress, Gales & Seaton, 1837, pp. 251–253. Note: In trying to retrieve North American slaves off the Encomium from colonial officials (who freed them), the US consul in February 1834 was told by the Lieutenant Governor that "he was acting in regard to the slaves under an opinion of 1818 by Sir Christopher Robinson and Lord Gifford to the British Secretary of State".Horne, p. 103 Afričané osvobození z nelegálních otrokářských lodí byli přesídleni na ostrovy Královským námořnictvem, zatímco někteří severoameričtí otroci a Seminolové uprchli na Bahamy z Floridy. Během tohoto období byli Bahamci známí tím, že uznávali svobodu otroků přepravovaných loděmi jiných národů, které dorazily do jejich země. Dnes tvoří černí Bahamci 90 procent obyvatel. Bahamy se v roce 1973 staly nezávislým státem Commonwealthu odděleným od Spojeného království.

Bahamy jsou unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu bahamský král, jímž je britský monarcha. Ten je zastoupen generálním guvernérem s reprezentativní funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. Jsou zemí s vysokými příjmy, mají jeden z největších hrubých domácích produktů na obyvatele v Americe. V indexu lidského rozvoje se umístily na 66. místě. Jejich ekonomika je založena na cestovním ruchu a finančních službách daňového ráje."Country Comparisons: Real GDP per capita ". The World Factbook. Ačkoli Bahamy leží v Lucayanském souostroví a nikoli v Karibském moři, jsou stále považovány za součást širšího karibského regionu. Bahamy jsou plnoprávným členem Karibského společenství (CARICOM), nejsou ale součástí jednotného trhu tohoto společenství. Dále jsou členem britského Společenství národů a království Společenství, Organizace spojených národů, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace.

Historie

První lidé přišli na Bahamy v 1. tisíciletí n. l. Prvními obyvateli ostrovů byli Lucayané a aravacky mluvící Taínové, kteří připluli mezi lety 500 až 800 z jiných karibských ostrovů. Jejich předkové pocházeli z pevninské Jižní Ameriky, kde aravacky mluvící lidé obývali většinu území, zejména oblasti podél severovýchodního pobřeží.

První písemné záznamy o Bahamách pochází z 12. října 1492, kdy na ostrově Guanahani přistál Kryštof Kolumbus. Ten tento ostrov při své první cestě do Nového světa přejmenoval na San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel a dalších 130 let zůstaly ostrovy neobydlené. První trvalé evropské sídlo na Eleutheře bylo založeno roku 1648.

Na počátku 17. století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly korunní kolonií Království Velké Británie. Během 18. století na ostrovech probíhal obchod s otroky, kteří většinou pocházeli z Afriky. Od této doby tvořili většinu obyvatelstva afričtí otroci a jejich potomci. Obchod s otroky byl Brity zrušen v roce 1807.

Poté, co na začátku 20. let 19. století na základě smlouvy Adams-Onís přešla Florida ze španělských rukou pod správu Spojených států, stovky afrických otroků z Floridy uprchlo a většina z nich se usadila na bahamských ostrovech. V roce 1834 tradiční plantážnický život na Bahamách skončil poté, co byli ve většině britských kolonií otroci osvobozeni.

S osvobozením otroků karibské společnosti získaly Bahamy rigidní rasovou stratifikaci, která byla posílena ještě nerovnoměrným rozdělením bohatství a moci. Toto rozdělení společnosti na bílé, míšence a černochy existovalo až do 40. let 20. století a v některých oblastech i déle.

Z letiště se po válce stalo v roce 1957 Mezinárodní letiště Nassau a pomohlo s rozvojem hromadné turistiky, která se ještě zvýšila po uzavření Havany americkým turistům v roce 1961. Uchovávání bankovního tajemství a neexistence daní z příjmů právnických osob vedlo v poválečném období k rychlému růstu zahraničního finančního sektoru a země se stála známá jako daňový ráj.

Dne 7. ledna 1964 byla udělena Bahamám samospráva a 10. července 1973 byla vyhlášena úplná nezávislost. První premiér Lynden Pindling je označován za „otce bahamského národa“.

Na začátku 80. let 20. století se Bahamy staly hlavním centrem obchodu s drogami. Přibližně 90% veškerého kokainu, který se v té době dostal do USA pravděpodobně prošlo přes Bahamy. V roce 1974 byly mezi Bahamami a Kubou navázány diplomatické vztahy. V následujícím desetiletí, kdy masivní imigrace z Kuby ohrožovala bahamskou ekonomiku, Kuba odmítla repatriaci svých občanů. Od počátku 80. let 20. století sem přicházejí také uprchlíci z Haiti, kteří se snaží uniknout bídě a politickým nepokojům ve své zemi.

Bahamy jsou demokratickým státem řízeným podle westminsterského systému. Politickému životu v nezávislém státě dominují dvě strany, u vlády se střídají pravicové Free National Movement a levicová Progressive Liberal Party. Předsedou vlády je od roku 2021 Philip Davis z PLP. Plánuje se vyhlášení referenda o tom, zda se Bahamy stanou republikou.

Státní symboly Vlajka

Bahamská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2, se třemi vodorovnými pruhy – modrým, žlutým a modrým. U žerdi je pak černý rovnostranný klín.Bahamská vlajka na Flags of the World

Geografie náhled|upright=1.8|Mapa Bahamských ostrovů náhled|Jižní cíp ostrova Cayo Cistern, Bahamy Bahamy jsou souostrovní země v Lucayanském souostroví v Atlantském oceánu. Tvoří řetězec ostrovů rozprostřených do délky asi 800 km v Atlantském oceánu, východně od Floridy ve Spojených státech amerických, severně od Kuby a Hispanioly (rozdělené na Haiti a Dominikánskou republiku) a západně od britského zámořského území Turks a Caicos (s nímž tvoří Lucaynské souostroví). Mají rozlohu 13 878 km² a leží na obratníku Raka, mezi 20° a 28° severní šířky a 72° a 80° západní délky. Bahamy se skládají z asi 700 ostrovů, z nichž 30 je obydlených, a 2 400 písečných ostrůvků. Všechny ostrovy jsou ploché a nížinné, podnebí je převážně tropické savanové, s horkým a vlhkým létem a teplou a suchou zimou; po převážnou část roku je slunečno.

Pevnina, která tvoří dnešní Bahamy, leží v severní části regionu Velkých Antil a vznikla pravděpodobně před 200 miliony let, kdy se začala oddělovat od superkontinentu Pangea. Pleistocenní doba ledová před asi 3 miliony let měla zásadní vliv na vznik souostroví.

Největším ostrovem je North Andros s rozlohou 3 439 km², který leží přibližně 230 km jihovýchodně od Floridy. Ostrovy Bimini leží na severozápadě. Na severu se nachází ostrov Grand Bahama, kde leží druhé největší město země, Freeport. Ostrov Great Abaco leží vedle něj, na východě. Druhý největší ostrov, Great Inagua, leží v jižní části. Dalšími významnými ostrovy jsou Eleuthera, Cat Island, San Salvador, Acklins, Crooked a Mayaguana. Hlavním a zdaleka největším městem je Nassau, ležící na nejlidnatějším ostrově New Providence.

Všechny ostrovy jsou nízké a ploché, s hřebeny, které obvykle nepřesahují výšku 15 až 20 m, i když ostrovy mají velmi členité pobřeží a rozlehlé pláže. Nejvyšším bodem v zemi je kopec Mount Alvernia (dříve zvaný Como Hill) na ostrově Cat Island s nadmořskou výškou 64 m.

Podle Köppenovy klasifikace podnebí je podnebí Baham převážně tropické savanové podnebí (Aw), s horkým a vlhkým obdobím a teplým a suchým obdobím. Nízká zeměpisná šířka, teplý tropický Golfský proud a nízká nadmořská výška dávají Bahamám teplé podnebí bez zimy. Deštivé období na souostroví trvá od května do října. Roční průměrné srážky činí 1300 mm a obvykle se soustřeďují jen do období května–června a září–říjen. Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je na většině bahamských ostrovů pouze 7 °C . Bahamy jsou často po dlouhá období slunečné a suché a mají v průměru více než 3 000 hodin nebo 340 dní slunečního svitu ročně. Většina přirozené vegetace tvoří tropický porost a v krajině jsou běžné kaktusy a sukulenty.

Bahamy občas zasahují tropické bouře a hurikány. V roce 1992 prošel hurikán Andrew severními částmi ostrovů a v roce 1999 prošel hurikán Floyd poblíž východních částí ostrovů. Hurikán Dorian v roce 2019 přešel přes souostroví s ničivou silou kategorie 5, s trvalými větry o rychlosti 300 km/h a nárazy větru až 350 km/h, čímž se stal nejsilnějším hurikánem v historii;, zasáhl severozápadní ostrovy Grand Bahama a Great Abaco.

Politika Bahamy jsou parlamentní konstituční monarchií v čele s bahamským králem, jímž je britský král Karel III. Toho na místě zastupuje generální guvernér. Výkonnou moc však vykonává vláda, hlavou vlády je předseda vlády. Zákonodárná moc je svěřena vládě a dvoukomorovému parlamentu, který se skládá z senátu a sněmovny reprezentantů. Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci a jurisprudence je založena na anglickém zvykovém právu. Bahamy jsou jako nezávislý stát členem Společenství národů a sdílejí svou hlavu státu (krále Karla III.) s dalšími 14 zeměmi království Společenství.

Jako bývalá britská kolonie se jejich politické a právní tradice se úzce řídí tradicemi Anglie a westminsterským systémem. V systému dvou politických stran dominují Progresivní liberální strana a Svobodné národní hnutí. Ústava chrání svobodu projevu, tisku, vyznání, pohybu a sdružování. Od získání nezávislosti čelí Bahamy podobným politickým výzvám jako jiné postkoloniální ostrovní státy. Ačkoli země zůstává politicky stabilní, nadále řeší otázky jako ekonomický růst, vyvážení moci politických stran a zlepšování vládních institucí. Vědci poznamenávají, že tyto trendy jsou společné pro mnoho malých karibských ostrovních států.Sutton, P., & Payne, A. (2021). Small island politics and postcolonial development in The Bahamas. Journal of Caribbean Political Studies, 12(1), 25–47.

Administrativní dělení náhled|upright=2|Distrikty na Bahamách Bahamy se politicky dělí na distrikty: na centrální distrikt, New Providence (kde žije přes 70 % obyvatel souostroví), a třicet jedna místních distriktů. Záležitosti New Providence jsou řízeny přímo ústřední vládou, ostatní distrikty mají vlastní místní správu.

Distrikty, kromě New Providence, jsou:

Ekonomika