Uruguay, plným názvem Uruguayská východní republika,http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/uruguay_velvyslanectvi_uruguayske.html je země v jihovýchodní části Jižní Ameriky, na východě regionu Cono Sur. Na západě a jihozápadě hraničí s Argentinou, na severu a severovýchodě s Brazílií, na jihu s Río de la Plata a na jihovýchodě s Atlantským oceánem. Většinu povrchu Uruguaye tvoří zvlněná rovina, která představuje přechod od téměř bezvýrazných argentinských pamp ke kopcovitým vysočinám jižní Brazílie. Panuje zde vlhké subtropické podnebí. Uruguay se dělí do 19 departementů, na ploše přibližně 176 000 km² žije téměř 3,5 milionu obyvatel a je tak po Surinamu druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Hlavním a největším městem je Montevideo, v jehož metropolitní oblasti žije více než 50 % obyvatel země. Mezi další velká města patří Salto, Ciudad de la Costa a Paysandú. Výrazná většina obyvatel jsou běloši, 10 % tvoří černoši a 6 % domorodí obyvatelé. Úředním jazykem je španělština, 54 % obyvatel je bez vyznání, 34 % katolíci a 6 % evangelikálové.
Oblast, na jejímž území se rozkládá Uruguay, byla poprvé osídlena skupinami lovců a sběračů před 13 000 lety. Prvním evropským objevitelem, který dorazil do této oblasti, byl Juan Díaz de Solís v roce 1516, ale oblast byla kolonizována později než její sousedé. V době příchodu Evropanů byli dominantním kmenem Charrúové, dalšími zde žijícími domorodci byli Guaraníové a Chanáové. Žádná z těchto skupin však nebyla sociálně ani politicky organizována, což přispělo k jejich úpadku. Portugalci zde založili v době územních sporů se Španělskem v roce 1680 město Colônia do Sacramento, Španělé posílili svou přítomnost roku 1726 založením vojenské pevnosti Montevideo. Uruguay si zajistila nezávislost v letech 1811 až 1828 po válce čtyř stran, do které se zapojilo Portugalsko, Španělsko a později také Spojené provincie La Platy a Brazilské císařství. V roce 1830 země přijala ústavu a byla formálně založena jako nezávislý stát.
V prvních letech po získání nezávislosti zůstávala Uruguay pod vlivem zahraničních mocností a byla předmětem zahraničních intervencí, zároveň však procházela řadou vnitřních konfliktů a politických nepokojů. Od druhé poloviny 19. století zažila země významné vlny evropské migrace, zejména ze Španělska, Itálie a Francie, které výrazně ovlivnily její demografii a položily základy moderní uruguayské kultury a společnosti. Národní politiku ovládaly dvě politické strany: liberální strana Colorado a Národní strana, které se v 19. století střetly v několika občanských válkách a jsou společně známé jako „tradiční strany“. V různých obdobích historie byla výkonná moc organizována jako kolegiální orgán, naposledy v roce 1967. Série hospodářských krizí a boj proti krajně levicové městské partyzánské válce na konci 60. a počátku 70. let vyvrcholila státním převratem v roce 1973, který vedl k nastolení občansko-vojenské diktatury trvající až do roku 1985. Již na počátku 20. století byla zavedena řada průkopnických ekonomických, pracovních a sociálních reforem, které vedly k vytvoření vysoce rozvinutého sociálního státu. Spolu s politickou stabilitou to přispělo k tomu, že se země stala známou jako „Švýcarsko Ameriky“.
Uruguay je unitární prezidentskou republikou. Hlavou státu je prezident, který je zároveň i hlavou vlády, zákonodárnou moc má dvoukomorové Valné shromáždění. Uruguay zaujímá vysoké místo v mezinárodních žebříčcích demokracie, transparentnosti vlády, ekonomické svobody, sociálního pokroku, rovnosti příjmů, příjmu na obyvatele, inovací a infrastruktury. Mezi zeměmi Jižní Ameriky má Uruguay druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly) na hlavu, třetí nejvyšší index lidského rozvoje (48. na světě) a druhou nejnižší příjmovou nerovnost. Země plně legalizovala konopí (jako první země na světě), stejně jako manželství osob stejného pohlaví a potraty. Je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Mercosuru a skupiny G77.
Název Slovo Uruguay pochází z indiánského jazyka guaraní a co přesně označuje, není úplně jisté. Podle španělského přírodovědce Félixe de Azara se jedná o malého ptáka nazývaného el urú, jenž žije na březích řeky Uruguay. Río del país del urú by tedy znamenalo Řeka země (ptáka) urú. Jeden z Azarových průvodců však zastával názor, že se slovo Uruguay skládá ze dvou částí – uruguá (česky šnek, hlemýžď) a ï (řeka). Překlad by tedy znamenal „řeka hlemýžďů“ (Río de los caracoles). Uruguayský básník Juan Zorrilla de San Martín uváděl, že se jedná o spojení tří slov, jejichž doslovný překlad by znamenal Země pestrých ptáků (río de los pájaros pintados). Uruguayský přírodovědný dokument Divoká Uruguay uvádí, že „Uruguay“ znamená v původním jazyce „řeka barevných ptáků“.Divoká Uruguay [film]. Uruguay, 2020. Režie Guillermo Kloetzer. ČT2 13. 12. 2021 09.25 hod. a 17. 12. 2021 11.45 hod. TV přírodovědný dokument; v orig. Wild Uruguay.
Název Uruguayská východní republika se vztahuje ke skutečnosti, že se země nachází na východním pobřeží řeky Uruguay. Dříve existovala pod názvem Cisplatina („před La Platou“).
Dějiny
Před příchodem Evropanů Úrodné planiny dnešní Uruguaye byly poprvé osídleny kolem roku 7000 př. n. l. nomády žijícími v malých skupinách. Tito praobyvatelé začali kolem roku 2000 př. n. l. s výrobou jednoduchých kamenných nástrojů. Postupně se z nich vytvořil národ Charrúas, u něhož byly nalezeny známky pokročilé civilizace, která provozovala rybolov a zemědělství a znala i keramiku. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl Tupí-Guaraní, jehož příslušníci byli také lovci a sběrači. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některé z katastrof.
Koloniální období náhled|vlevo|Indiáni na Río de la Plata. Rytina Hendricka Ottsena z roku 1603 Kolem roku 1516 zemi objevili Španělé a přibližně ve stejné době do země přišli i Portugalci. Od 16. století se kolonizátoři pokoušeli toto území osídlovat, naráželi však na odpor indiánů. V roce 1624 bylo v Sorianu (na řece Río Negro) Španěly zřízeno první trvalé sídlo v zemi. Roku 1726 bylo založeno Montevideo. Ve druhé polovině 18. století o území mezi Brazílií a Argentinou probíhaly mnohé boje mezi Brity, Portugalci a Španěly. V roce 1776 začlenili Španělé území do místokrálovství Río de la Plata.
Nezávislost Na začátku 19. století celou Jižní Ameriku zachvátila válka za nezávislost (1811–1815). Nejznámější postavou celo-jihoamerického boje za nezávislost se stal Simón Bolívar, v Uruguayi pak José Gervasio Artigas. Španělé byli z Jižní Ameriky postupně vyhnáni a vzniklo mnoho nových nezávislých států. Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno Brazílií, ale v roce 1828 vznikla na základě mírové dohody mezi Brazílii a Argentinou a za zprostředkování Velkou Británií nezávislá Uruguayská republika. Suverenitu musela Uruguay bránit hned po vzniku v tzv. Velké válce v letech 1839–1851, původně občanské válce, do které však zasahovaly sousední Argentina a Brazílie.
Moderní dějiny Od poloviny 19. století začal v zemi vnitropolitický boj liberálů (colorados) a konzervativců (blancos). Situace přerostla v násilné nepokoje a občanskou válku, která vyústila ve vládu vojenské diktatury. V roce 1903 se moc vrátila do rukou civilistů. Nový prezident a reformátor José Batlle y Ordóñez realizoval demokratické a sociální reformy a pozvedl místní hospodářství. Následovalo období prosperity, které bylo ukončeno celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století. Demokratický režim byl svržen a byla nastolena vojenská diktatura. Během druhé světové války zachovávala Uruguay neutralitu, ale ke konci války se přiklonila ke Spojencům. Po válce začalo desetiletí dalšího rozkvětu ekonomiky pod vládou liberálů. Po roce 1958 se však hospodářská situace zhoršovala. Jedním z vnitropolitických projevů ekonomické krize se stala radikalizace levicových hnutí (především guerillového hnutí Tupamaros) která bojovala proti vládě. Celá situace dospěla k nové vojenské diktatuře v letech 1973–1984. V roce 1973, uprostřed rostoucí ekonomické a politické vřavy, ozbrojené síly uzavřely kongres a založily civilně-vojenský režim. Během 12leté vojenské vlády bylo zabito kolem 180 Uruguayců. Většina z nich byla zabita v Argentině a dalších sousedních zemích, 36 obětí bylo přímo v Uruguayi.
Volby v roce 1984 a nástup prezidenta Julia Maríi Sanguinettiho (colorados) nastartovaly další demokratizační proces, jenž byl charakterizován hospodářskými těžkostmi (vysoký zahraniční dluh a inflace) a spory o minulost. V roce 2001 dopadla na zemi hospodářská a bankovní krize. V roce 2005 byla nadvláda dvou tradičních stran přerušena vítězstvím kandidáta středolevé Široké fronty Tabarého Vázqueze. Jeho pokračovatelem byl mezi roky 2010 a 2015 José Mujica, který během vojenské vlády strávil téměř 15 let ve vězení. Vázquez se prezidentské funkce ujal podruhé v březnu 2015. V roce 2020 byl zvolen novým prezidentem Louis Alberto Lacalle Pou jako 42. prezident Uruguaye v pořadí.
Státní symboly
Vlajka
Uruguayská vlajka je tvořena čtyřmi modrými vodorovnými pruhy na bílém poli, tedy devíti stejně širokými pruhy střídavě bílými a modrými. V bílém čtverci v levém žerďovém rohu (karé), který má šířku pět pruhů, je umístěné populární jihoamerické žluté májové slunce svobody s osmi rovnými a osmi zvlněnými paprsky (jsou žluté s černou kresbou).Uruguayská vlajka na Flags of the World
Znak
Uruguayský státní znak je tvořen oválným štítem postaveným na výšku, z jehož horní části vychází květnové slunce. Štít je lemován olivovou a vavřínovou ratolestí, které jsou dole svázány modrou stuhou. Štít je rozdělen na čtyři pole. První nese zlaté váhy (symbol spravedlnosti) na modrém pozadí. Druhé je bílé s vyobrazením montevidejské pevnosti Fortaleza del Cerro na kopci nad mořem. Třetí pole zobrazuje černého kráčejícího koně na bílém pozadí jako ztělesnění svobody a čtvrté pole je modré se zlatým volem.
Hymna
Uruguayskou hymnu, známou též jako Orientales, la Patria o la Tumba, složil Francisco José Debali. K hymně byl použit text uruguayského básníka a spisovatele Francisca Acuña de Figueroa. Hymna je se svojí délkou přes 6 minut a 105 takty nejdelší státní hymnou nezávislé země na světě.
Geografie náhled|Topografická mapa Uruguay Uruguay je země v jihovýchodní části Jižní Ameriky, na východě regionu Cono Sur. Na západě a jihozápadě hraničí s Argentinou (délka hranice je 541 km) , na severu a severovýchodě s Brazílií (1068 km), na jihu s Río de la Plata a na jihovýchodě s Atlantským oceánem. S rozlohou 176 214 km² pevniny a 125 436 km² teritoriálních vod je Uruguay druhým nejmenším suverénním státem v Jižní Americe (po Surinamu) a třetím nejmenším územím (nejmenší je Francouzská Guyana). Krajina se vyznačuje převážně zvlněnými pláněmi a nízkými kopcovitými pásmy (cuchillas) s úrodnou pobřežní nížinou. Uruguay má 660 km pobřeží. Nejvyšším bodem země je Cerro Catedral v pohoří Sierra Carapé, jehož vrchol dosahuje nadmořské výšky 514 m. Na jihozápadě se nachází Río de la Plata, ústí řeky Uruguay (řeka, která tvoří západní hranici země).
Země je pokryta hustou říční sítí, která se skládá ze čtyř povodí nebo delt: povodí Río de la Plata, řeky Uruguay, Laguna Merín a Río Negro. Hlavní vnitrozemskou řekou je Río Negro („Černá řeka“), která byla v roce 1945 přehrazena, což vedlo k vytvoření umělého jezera Rincón del Bonete v srdci Uruguaye. Podél atlantického pobřeží se nachází několik lagun.