Grenada je suverénní ostrovní stát v Karibiku v Malých Antilách. Je nejjižnějším ostrovem Návětrných ostrovů a leží jižně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny, 140 km severně od Trinidadu a Tobaga a od pobřeží jihoamerické Venezuely. Grenada se skládá ze samotného ostrova Grenada, dvou menších ostrovů, Carriacou a Petite Martinique, a několika neobydlených ostrůvků, ležících severně od hlavního ostrova. Ostrovy jsou vulkanického původu s několika zachovalými krátery, jejich vnitrozemí je mírně hornaté, s několika malými řekami. Podnebí je tropické: horké a vlhké. Na ploše 344 km² žije 115 000 obyvatel, což z Grenady činí je druhý nejmenší suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Hlavním a největším městem je St. George's. Přes čtyři pětiny obyvatel jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, v běžném hovoru se užívá grenadská kreolština a skoro všichni obyvatelé se hlásí ke křesťanství.
Před příchodem Evropanů do Ameriky byla Grenada obývána domorodými obyvateli z Jižní Ameriky zvanými Karibové. Kryštof Kolumbus spatřil Grenadu v roce 1498 během své třetí plavby do Ameriky. Po několika neúspěšných pokusech Evropanů kolonizovat ostrov kvůli odporu místních Karibů začalo v roce 1649 francouzské osídlování a kolonizace, které pokračovaly po celé následující století. Mezi lety 1669 a 1808 Britové a Francouzi přivezli na Grenadu přibližně 127 600 afrických otroků. V roce 1763 byla Grenada postoupena Britům na základě Pařížské smlouvy. Britská nadvláda trvala až do roku 1974 (s výjimkou krátkého francouzského převzetí mezi lety 1779 a 1783). V letech 1958 až 1962 byla Grenada součástí Západoindické federace, krátkodobé federace Britské Západní Indie a v roce 1967 získala jako přidružený stát plnou autonomii ve svých vnitřních záležitostech.
Nezávislost byla udělena 7. února 1974 pod vedením Erica Gairyho, který se stal prvním předsedou vlády Grenady jako suverénního státu. Nový stát se stal členem Společenství národů s královnou Alžbětou II. jako hlavou státu. V březnu 1979 marxisticko-leninské hnutí New JEWEL svrhlo Gairyho vládu v nekrvavém státním převratu a ustanovilo Lidovou revoluční vládu (PRG) v čele s Mauricem Bishopem jako předsedou vlády. Bishop byl později zatčen a popraven členy Lidové revoluční armády (PRA), což bylo použito jako ospravedlnění invaze vedené USA v říjnu 1983. Od té doby se ostrov vrátil k demokracii a zůstal politicky stabilní. V čele země v současné době stojí král Karel III., král Grenady a 14 dalších zemí Společenstevní království.
Grenada je unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu grenadský král, jímž je britský monarcha. Ten je zastoupen generálním guvernérem s reprezentativní funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má vláda i dvoukomorový parlament. Malá a otevřená ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu. V indexu lidského rozvoje se Grenada umístila na 80. místě. Země je známá jako „ostrov koření“ díky produkci muškátového oříšku a muškátového květu, jedné z jejich hlavních exportních plodin. Grenada je plnoprávným členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Stejně jako většina karibských států je členem Společenství národů.
Název Původ názvu „Grenada“ je nejasný, ale španělští námořníci pravděpodobně pojmenovali ostrov podle města Granada. Název „Granada“ byl zaznamenán na španělských mapách v 20. letech 16. století a označoval ostrovy na severu jako Los Granadillos („Malé Granady“); ačkoli tyto pojmenované ostrovy byly považovány za majetek španělského krále, neexistují žádné záznamy, které by naznačovaly, že se Španělé někdy pokusili osídlit Grenadu. Francouzi zachovali tento název (ve francouzštině „La Grenade“) po osídlení a kolonizaci v roce 1649. V roce 1763 byl ostrov La Grenade postoupen na základě Pařížské smlouvy postoupen Britům, ti jej přejmenovali na „Grenada“, což bylo jedno z mnoha anglických pojmenování, která tam zavedli.
První evropské jméno dal ostrovu Kryštof Kolumbus, který jej spatřil při své třetí plavbě do této oblasti v roce 1498 a pojmenoval jej „La Concepción“ na počest Panny Marie. Podle některých zpráv jej možná pojmenoval „Assumpción“, ale to není jisté, protože údajně spatřil z dálky dnešní Grenadu a Tobago a pojmenoval je současně. Přijalo se však, že Tobago pojmenoval „Assumpción“ a Grenadu „La Concepción“. O rok později projel touto oblastí italský průzkumník Amerigo Vespucci se španělským průzkumníkem Alonsem de Hojeda a kartografem Juanem de la Cosa. Vespucci údajně přejmenoval ostrov na „Mayo“, i když se tento název objevuje pouze na jedné mapě.
Domorodí Aravakové, kteří na ostrově žili před příchodem Evropanů, mu dali jméno Camajuya.
Historie Před rokem 1974 Původními obyvateli ostrova byli příslušníci kmene Aravaků, kteří sem přišli zhruba okolo roku 1100 př. n. l. Ti však byli posléze zmasakrováni bojovnějším kmenem Karibů. Ten na ostrově, který nazývali Camahogne, sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498 (během jeho třetí objevitelské výpravy). Kolumbus ostrov původně chtěl pojmenovat Concepción (Početí, myšleno Panny Marie), ale posádka název odmítla a ostrov (kvůli podobnosti se Španělskou Andalusií) přejmenovala po městě Granada. Španělé však ostrov trvale neosídlili. Ostrov v roce 1650 za účelem osídlení zakoupila od Španělska Francie, ale musela o něj ještě bojovat s jeho původními karibskými obyvateli. Po poslední prohrané bitvě s Francouzi v roce 1651 se zbývající Karibové vrhli na smrt z útesu na severu ostrova, který Francouzi posléze pojmenovali jako „Le Morne de Sauteurs“ (Vrch skokanů). náhled|Ostrov Grenada a přístav St. George's v roce 1776 Francouzi na ostrově v roce 1674 ustavili svou kolonii s pozměněným španělským jménem La Grenade. Ta pak bohatla především na obchodu s cukrem pěstovaným na plantážích velkým množstvím dovezených černých otroků. Hlavním městem se stalo, především díky svému skvělému přírodnímu přístavu, Fort Royal, Brity později přejmenované na nynější St. George's. Po Francií prohrané sedmileté válce připadla Grenada v roce 1763 na základě Pařížské smlouvy Britům, kteří upravili jméno ostrova na jeho nynější podobu Grenada. Francouzi ostrov dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli.
V roce 1795 došlo k povstání otroků, vedenému Julianem Fendonem a inspirovanému ideály Francouzské revoluce. Otroci fakticky převzali kontrolu nad ostrovem. Povstání sice bylo Brity potlačeno, ale vztahy zůstaly napjaté až do zrušení otroctví roku 1833.
V 19. století produkce kakaa převýšila produkci cukru, a stalo se tak hlavním exportním artiklem Grenady; ve 20. století se pak nejvýznamnější stala produkce muškátového oříšku. Půda na ostrově byla pro pěstování tohoto koření ideální, a protože byla Grenada bližším zdrojem než Nizozemská východní Indie (dnes Indonésie), stala se postupně jeho významným producentem.
Mezi roky 1833 a 1958 byla Grenada členem Britských Návětrných ostrovů, přičemž od roku 1885 byla sídlem generálního guvernéra tohoto uskupení. Mezi roky 1958 a 1962 pak byla Grenada součástí Západoindické federace. Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967 (jako „stát přidružený k Velké Británii“), nezávislost získala až 7. února 1974. Prvním předsedou vlády nezávislé Grenady se stal odborář Sir Eric Matthew Gairy z Grenadské sjednocené strany práce (anglicky Grenada United Labor Party, GULP) a prvním generálním guvernérem se stal Leo De Gale.
Po roce 1974 Vyhlášení nezávislosti bylo poznamenáno protesty a stávkami namířenými proti Gairymu a jeho jmenování předsedou vlády. Opozice proti Gairymu začala růst. Přestože Gairyho strana GULP vyhrála poslední grenadské volby v roce 1976, narůstající opozice výsledek odmítla uznat pro jeho údajnou podvodnost. Tento vývoj nakonec vyústil v roce 1979 v nekrvavý státní převrat a moci se místo neoblíbené vlády chopilo Nové hnutí spojeného úsilí o sociální péči, vzdělání a osvobození (New Joint Endeavor for Welfare, Education, and Liberation Movement, NJM). Jeho předseda a populární levicový politik Maurice Bishop se stal předsedou Lidové revoluční vlády (People's Revolutionary Government, PRG). Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (s Kubou a Sovětským svazem) a militarizace země (vznik Lidové revoluční armády, People's Revolutionary Army, PRA) začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v karibské oblasti. Vedle toho však nová vláda představila i plán pro obnovu grenadské ekonomiky.
V roce 1983 se objevily rozpory ve vládnoucí straně. Přestože Bishop spolupracoval s Kubou a Sovětským svazem, tak ho někteří členové NJM začali považovat za nedostatečně radikálního. Boj o moc mezi jednotlivými frakcemi vyvrcholil vojenským pučem."Došlo k americké invazi na karibský ostrov Grenada (1983)". Česká televize. Vláda Maurice Bishopa byla svržena a moci se chopil generál Hudson Austin. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl pak popraven. O šest dní později (na základě výzvy generálního guvernéra a žádostí okolních východokaribských států) americký prezident Ronald Reagan nařídil invazi na ostrov Grenada a svržení režimu. Oficiálním, americkou veřejností široce přijímaným, zdůvodněním byla snaha o ochranu 800 studentů medicíny na univerzitě v St. George's. náhled|Američtí vojáci při invazi na Grenadu roku 1983
Jednotky americké námořní pěchoty a americké armády o síle 7 000 mužů (za podpory 300 vojáků z Barbadosu, Dominiky, Jamajky, Svaté Lucie a Svatého Vincence a Grenadin) po několikatýdenních bojích zatkly grenadské politické špičky i jejich kubánské poradce,"Před třiceti lety dali američtí vojáci tvrdou lekci Grenadě". Týden. 25. října 2013. evakuovaly všechny americké občany, obnovily ústavní pořádek (pozastavený PRG v roce 1979) a vrátily moc do rukou generálního guvernéra Paula Scoona, který vybral Nicolase Braithwaita, bývalého představitele Commonwealthu, aby se ujal úřadu prozatímního předsedy vlády. Byly uspořádány volby. Po vytvoření nové proamerické vlády Nové národní strany (New National Party, NNP) v čele s Herbertem Augustem Blaizem (získala 14 z 15 křesel v dolní komoře parlamentu) v prosinci 1984 se americká armáda ze země stáhla, přestože mírové síly zůstaly na ostrově až do následujícího roku.
NNP zůstala u moci až do roku 1989, i když s menší převahou, poté co pět poslanců NNP v roce 1987 založilo novou stranu Národní demokratický kongres (National Democratic Congress, NDC), která se stala oficiální opozicí. V srpnu 1989, po rozluce se svou stranou, založil předseda vlády Blaize novou stranu Národní stranu (The National Party, TNP) a utvořil tak menšinovou vládu. Po jeho smrti v prosinci 1989 se jeho úřadu ujal Ben Jones.
Ve volbách v březnu 1990 získal nejvíce křesel (7) Národní demokratický kongres Nicholase Brathwaita. Ten utvořil desetičlennou koalici se dvěma poslanci TNP a jedním poslancem GULP a následně se stal předsedou vlády.
Ve volbách v červnu 1995 zvítězila se ziskem osmi křesel Nová národní strana a vytvořila vládu pod předsednictvím Keitha Mitchella. NDC odešla do opozice. V následujících volbách v lednu 1999 získala NNP všech patnáct poslaneckých mandátů a ve volbách v listopadu 2003 udržela většinu s osmi poslanci.