Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v Karibiku na ostrově Hispaniola v Karibském moři. Leží východně od Kuby a Jamajky a jižně od Baham. Zabírá západní stranu ostrova, který sdílí s Dominikánskou republikou. Haiti je nejhornatější zemí v Karibiku, terén se skládá z horských řetězců prokládaných malými pobřežními rovinami a úrodnými údolími. Klima je tropické, s častým výskytem hurikánů a zemětřesení. Haiti se dělí do deseti departementů, na ploše 27 700 km² žije asi 11 až 12 milionů obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát v Karibiku a po Barbadosu druhý nejhustěji osídlený suverénní stát Karibiku a celé Ameriky. Hlavním a největším městem je Port-au-Prince, mezi další významná města patří Carrefour, Delmas, Pétion-Ville a Gonaïves. Drtivá většina obyvatel má africký původ, úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština, odhadem 84 % obyvatel se hlásí ke křesťanství, 10 % je bez vyznání.
Domorodý kmen Taíno obýval Hispaniolu před příchodem Evropanů a rozdělil ji na pět kmenových území. V roce 1492 založil Kryštof Kolumbus první evropskou osadu v Americe, La Navidad, na jeho severovýchodním pobřeží. Celý ostrov byl součástí Španělského impéria až do roku 1697, kdy byla západní část postoupena Francii a stala se kolonií Saint-Domingue, kde dominovaly plantáže cukrové třtiny obdělávané zotročenými Afričany. Haitská revoluce v letech 1791–1804 učinila z Haiti první suverénní stát v Karibiku, druhou republiku v Americe, a také první zemi v Americe, která oficiálně zrušila otroctví, a jedinou zemi v historii založenou povstáním otroků. 19. století bylo svědkem politické nestability, mezinárodní izolace, dluhu vůči Francii a neúspěšných invazí do Dominikánské republiky, včetně nákladné války. Americké síly okupovaly Haiti v letech 1915 až 1934, - p 223The Haitian and U.S. governments reached a mutually satisfactory agreement in the Executive Accord of August 7, 1933, and on August 15, the last marines departed. následovala diktátorská vláda rodiny Duvalierů (1957–1986). Po státním převratu v roce 1991 zasáhly v roce 1994 nadnárodní síly vedené USA; po druhém převratu v roce 2004 následovala intervence OSN. V roce 2010 zemi zpustošilo katastrofální zemětřesení a rozsáhlá epidemie cholery.
Haiti je de jure unitární poloprezidentská republika, kde prezident je hlavou státu a zákonodárnou moc má dvoukomorové národní shromáždění, bez volených zástupců je označováno za zhroucený stát. Zemi spravuje devítičlenná přechodná prezidentská rada, která ale nebyla schopná dovést zemi k volbám a obnovit bezpečnost. Haiti, historicky chudé a politicky nestabilní, čelí vážným ekonomickým a politickým krizím, aktivita gangů vyhnala z domovů přes 1,3 milionu lidí a vedla ke kolapsu vlády. Celkem 88 % obyvatel žije v chudobě a 30 % v extrémní chudobě. V indexu lidského rozvoje se umístilo na 166. místě, je tak nejchudší a nejméně rozvinutou zemí celé Ameriky. Haiti je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Sdružení karibských států a Mezinárodní organizace frankofonie. Dále je členem Mezinárodního měnového fondu, Světové obchodní organizace a Společenství latinskoamerických a karibských států.
Název Haiti pochází z domorodého jazyka Taíno a znamená „země vysokých hor“; bylo to původní jméno pro celý ostrov Hispaniola. Tento název byl obnoven haitským revolucionářem Jean-Jacquesem Dessalinem jako oficiální název nezávislého Saint-Domingue, jako pocta americkým indiánským předkům. Další teorie o názvu Haiti má svůj původ v africké tradici; ve fónštině, jednom z nejrozšířenějších jazyků mezi Bossales (Haiťany narozenými v Africe), Ayiti-Tomè znamená: „Od dnešního dne je tato země naší zemí.“
Ve francouzštině má ï v Haïti diakritické znaménko, rozlučník (používaný k označení, že druhá samohláska se vyslovuje samostatně, jako ve slově naïve), zatímco H je němé. V češtině se píše s normálním i, tedy Haiti. Ve francouzštině má Haiti přezdívku La Perle des Antilles („Perla Antil“) kvůli jeho přírodní kráse a bohatství, které nashromáždilo pro Francouzské království. V haitské kreolštině se píše a vyslovuje s y, ale bez H: Ayiti.
Historie
Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa María najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce); ta ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiánské obyvatelstvo bylo do roku 1533 vyhlazeno, z velké části evropskými nemocemi jako černé neštovice. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti) a na blízkém ostrově Tortuga začali usazovat piráti, především francouzští a v roce 1697 bylo území prohlášeno francouzskou kolonií Saint-Domingue.
náhled|vlevo|Povstání otroků v roce 1791 Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů, tzv. haitské revoluci. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců ovládl roku 1791 francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. V roce 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené bývalým otrokem a důstojníkem Dessalinem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po Spojených státech amerických druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem. Císař Dessalines vydal 22. února 1804 dekret, kterým oficiálně nařídil masakr bílého obyvatelstva a zabavení jejich majetku. Vraždění bylo oficiálně ukončeno dne 22. dubna 1804. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci), bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000–5000 obyvatel, a to i těch, kteří s černochy sympatizovali. Sám císař Dessallines byl v roce 1806 zavražděn. Jeho nástupce král Henri I. vládl do roku 1820. Právě Henri I. byl mimo jiné iniciátorem výstavby citadely Laferrière a paláce Sans Souci na severu země – jediných haitských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 1822–1844 bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915–1934 bylo Haiti okupováno USA.
náhled|Zemětřesení 12. ledna 2010 V roce 1957 se po zmanipulovaných volbách dostal k moci François Duvalier známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu. USA si od jeho podpory slibovaly zastavení šíření komunismu v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla jedna z nejkrvavějších diktatur na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv."Vúdú, korupce, kokain a teror. Diktátor Duvalier udělal z Haiti peklo". iDNES.cz. 9. října 2014. Během jeho vlády bylo zabito až 60 tisíc lidí."Zemětřesení, cholera – a teď ještě „strašák“ Baby Doc". Týden. 18. ledna 2011. Po smrti Duvaliera v roce 1971 přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna Jean-Claude Duvaliera, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce 1986 byl donucen prchnout do exilu a s sebou odnesl i velkou část haitského státního pokladu. V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea zvoleného v prvních demokratických volbách v roce 1991. Další nepokoje v zemi proběhly v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působila stabilizační mise OSN do roku 2017, druhá pak do roku 2019.
Dne 12. ledna 2010 v 16.53 hodin místního času postihlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních 200 let o síle 7,0 Richterovy stupnice. Hlavní město Port-au-Prince, jež se nacházelo v bezprostřední blízkosti epicentra (cca 15 km), bylo zemětřesením z velké části zničeno. Počet obětí zemětřesení vystoupal na 212 000 potvrzených mrtvých.
Od roku 2018 probíhá v zemi významná ekonomická, bezpečnostní a politická krize.
V roce 2021 proběhl v zemi státní převrat, při kterém najatí ozbrojenci zastřelili prezidenta Jovenela Moïse. Následně v zemi vypukla ústavní krize a boj o moc, mimo jiné mezi prozatímním premiérem Claudem Josephem a nově jmenovaným premiérem Arielem Henrym. Většinu území hlavního města od té doby ovládají gangy. Téže roku poté zasáhlo Haiti zemětřesení o síle 7,2 Richterovy škály, které si vyžádalo přes dva tisíce obětí. Vůdce jednoho z haitských gangů, které od roku 2021 ovládají téměř celé území hlavního města, v březnu 2024 uvedl, že požaduje rezignaci premiéra Ariela Henryho. V opačném případě začnou gangy dle jeho slov v zemi občanskou válku a spáchají genocidu. Na území země byl vyhlášen výjimečný stav. Henry krátce poté na funkci skutečně rezignoval a došlo k ustanovení tzv. přechodné rady. Na podzim roku 2025 byla Radou bezpečnosti OSN schválena nová mise, jejímž cílem bylo stanoveno potírání aktivity gangů v zemi. Situace se však příliš nezlepšila a v roce 2026 již byla zaznamenána významná aktivita gangsterských skupin i ve venkovských oblastech.
Státní symboly Vlajka
Haitská vlajka je tvořena dvěma vodorovnými pruhy: červeným a modrým. Uprostřed státní vlajky je navíc umístěn v bílém obdélníku státní znak.Haitská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 35, leden 2010
Znak
Státní znak Haiti je tvořen královskou palmou v přirozených barvách, vyrůstající ze zeleného trávníku. Z její koruny vystupuje hnědá hůl s modro-červenou frygickou čapkou. Po obou stranách palmy jsou za sebou vždy tři skloněné haitské prapory na žerdích zakončených zlatými hroty a modro-červenými stuhami. Mezi kmenem palmy a prapory jsou umístěny trojice hnědých ručnic se stříbrnými bodáky. Před palmou jsou dvě stříbrné sekery s hnědými topůrky, zlatý buben s modrým okrajem a červenou šňůrou. Po stranách bubnu jsou bronzová děla. Na hlavních je heraldicky vpravo vojenská čapka s modrou ozdobou, vlevo pak zlatá přilba s červeným chocholem. U levého (z heraldického hlediska) stojí zlatá trubka a zlatý vytěrák, u pravého zlatá polnice a zlatý nabiják. Před děly leží stříbrné váčky na střelný prach, bronzové dělové koule (volné i v pyramidách) a před bubnem přetržený zlatý řetěz. Heraldicky vlevo od děla je bronzová kotva, částečně zapuštěná do země, vpravo volně položená. Za nimi jsou lodní stožáry s červenými fábory. Pod znakem je na trávníku stříbrná stuha s černým francouzským mottem L'UNION FAIT LA FORCE ().
Geografie náhled|upright=1.9|Topografická mapa Haiti Haiti je země na karibském ostrově Hispaniola v oblasti Velkých Antil v Karibském moři v Atlantském oceánu. Leží asi 200 km východně od Jamajky, 90 km jihovýchodně od Kuby a jižně od Baham. Na východě má hranici s Dominikánskou republikou (délka 376 km), se kterou se dělí o ostrov. S rozlohou 27 700 km² je po Kubě a Dominikánské republice třetím největším státem v Karibiku. Leží mezi 18° a 20° 12′ severní šířky a 71° 30′ a 74° 30′ západní délky. Haiti je nejhornatější zemí v Karibiku, terén se skládá z horských řetězců prokládaných malými pobřežními rovinami a úrodnými údolími. Krajinu Haiti, stejně jako krajinu celého ostrova, tvoří dvě hlavní horská pásma oddělená rovinou Cul-de-Sac: jedno na severu, kde se tyčí pohoří Haut-Piton, masiv Montagnes Noires a pohoří Matheux; druhé na jihu, které se skládá z masivu nejvyšší hory Haiti, Pic la Selle (2680 m), a masivu Hotte. Centrální a východní část tvoří rozsáhlou náhorní plošinu.