Sezóna Formule 1 1970 byla 21. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 13. mistrovských a 3 nemistrovské závody. Mistrovství světa se konalo mezi 7. březnem a 25. říjnem.
Jochen Rindt, závodící za tým Lotus, vyhrál svůj první šampionát jezdců, ačkoli zemřel čtyři závody před koncem sezóny. Získal tolik mistrovských bodů, že se žádnému jinému jezdci nepodařilo jeho celkový počet překonat. Je to dosud jediná sezóna, ve které byl šampionát jezdců udělen posmrtně. Jacky Ickx, závodící za Ferrari, dokončil sezónu s pětibodovou ztrátou. Pohár konstruktérů vyhrál Team Lotus se sedmi body před Ferrari.
Bruce McLaren, zakladatel a majitel slavného týmu McLaren, zemřel 2. června při testování svého vozu McLaren M8D Can-Am na okruhu v Goodwoodu. Piers Courage, jezdec týmu Frank Williams Racing Cars, byl zabit během Grand Prix Nizozemska dne 21. června.
Týmy a jezdci Účastník Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Jezdci Závody Tyrrell Racing Organisation Tyrrell-Ford 001 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jackie Stewart 11–13 March-Ford 701 1–10 Johnny Servoz-Gavin 1–3 François Cevert 5–13 Équipe Matra Elf Matra MS120 Matra MS12 3,0 V12 Jean-Pierre Beltoise Vše Henri Pescarolo Vše Bruce McLaren Motor Racing McLaren-Ford M14A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Bruce McLaren 1–3 Denny Hulme 1–3, 6–13 Peter Gethin 5, 8–13 Dan Gurney 5–7 McLaren-Alfa Romeo M7DM14D Alfa Romeo T33 3,0 V8 Andrea de Adamich 2–3, 5–12 Nanni Galli 10 Team Surtees McLaren-Ford M7C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 John Surtees 1–3, 5 Surtees-Ford TS7 7–13 Derek Bell 12 STP Corporation March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Mario Andretti 1–2, 7–9 Gold Leaf Team Lotus Garvey Team Lotus World Wide Racing Lotus-Ford 49C72B72C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jochen Rindt 1–10 John Miles 1–10 Alex Soler-Roig 2, 4, 6 Emerson Fittipaldi 7–10, 12–13 Reine Wisell 12–13 Rob Walker Racing Team Brooke Bond Oxo Racing with Rob Walker Lotus-Ford 49C72C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Graham Hill 1–8, 10–13 Motor Racing Developments Auto Motor und Sport Brabham-Ford BT33 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jack Brabham Vše Rolf Stommelen Vše March Engineering March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Chris Amon Vše Jo Siffert Vše Scuderia Ferrari SpA SEFAC Ferrari 312B Ferrari 001 3,0 F12 Jacky Ickx Vše Ignazio Giunti 4, 6, 9–10 Clay Regazzoni 5, 7–13 Owen Racing Organisation Yardley Team BRM BRM P153P139 BRM P142 3,0 V12 Jackie Oliver Vše Pedro Rodríguez Vše George Eaton 1–3, 5–7, 9–12 Peter Westbury 12 Frank Williams Racing Cars De Tomaso-Ford 505/38 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Piers Courage 1–5 Brian Redman 7–8 Tim Schenken 9–12 Team Gunston Lotus-Ford 49 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 John Love 1 Brabham-Ford BT26A Peter de Klerk 1 Scuderia Scribante Lotus-Ford 49C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Dave Charlton 1 Antique Automobiles Racing Team Colin Crabbe Racing March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Ronnie Peterson 3–8, 10–12 Tom Wheatcroft Racing Brabham-Ford BT26A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Derek Bell 4 Silvio Moser Racing Team Bellasi-Ford F1 70 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Silvio Moser 5–6, 8–10 Pete Lovely Volkswagen Inc. Lotus-Ford 49B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Pete Lovely 5–7, 12 Hubert Hahne March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Hubert Hahne 8 Ecurie Bonnier McLaren-Ford M7C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jo Bonnier 10, 12 Gus Hutchison Brabham-Ford BT26A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Gus Hutchison 12
Změny před sezónou Matra se rozešla s Kenem Tyrrellem a vstoupila do sezóny pod francouzskou licencí. Vůz MS120 byl poháněn vlastním dvanáctiválcovým motorem Matra. Tým Tyrrell přihlásil dva vozy March 701 s motory od Cosworth, než později v roce představil vůz Tyrrell 001, což bylo první šasi navržené týmem Tyrrell. Úřadující šampion Jackie Stewart a jeho týmový kolega z roku 1969 Johnny Servoz-Gavin se oba přestěhovali do Tyrrellu, zatímco jejich třetí týmový kolega Jean-Pierre Beltoise zůstal u Matry. Připojil se k němu Henri Pescarolo na jeho první plný závodní úvazek. Šampion ze sezóny Graham Hill byl přesunut z týmu Lotus jeho šéfem Colinem Chapmanem do týmu Rob Walker Racing Team. Walkerův jezdec ze sezóny 1969 Jo Siffert našel nový domov v týmu March. Tam se k němu připojil Chris Amon, který opustil tým Ferrari v polovině předchozí sezóny, jelikož byl zklamaný výkonem jejich motoru. Jacky Ickx, který skončil druhý v sezóně , se vrátil do Ferrari poté, co strávil jeden rok v Brabhamu. Přechod Ferrari z V12 na motor F12 dal Belgičanovi naději na nový úspěch. Jeho místo v Brabhamu zaujal debutant Rolf Stommelen. Bývalý pilot Ferrari Pedro Rodríguez podepsal smlouvu s BRM. Šampion ze sezóny John Surtees závodil pro tým BRM v roce 1969. Ten na konci sezóny opustil a předtím než založil vlastní tým, tak řídil vůz McLaren M7C, než v polovině roku debutoval se svým vlastním šasi Surtees TS7. Andrea de Adamich, který byl sportovním jezdec Alfy Romeo, podepsal smlouvu s McLarenem, aby řídil třetí vůz poháněný Alfou Romeo V8. Frank Williams provozoval privatizovaný Brabham BT26C v roce 1969, ale spolupracoval s italským výrobcem automobilů De Tomaso. Výsledkem byl vůz De Tomaso 505/38, který nebyl konkurenceschopný a nikdy se nedokázal klasifikovat v mistrovském závodě.
Změny během sezóny Jezdec týmu Tyrrell Johnny Servoz-Gavin odešel z Formule 1 tři závody do konce sezóny 1970. Jeho místo zaujal François Cevert. Po smrti Bruce McLarena podepsal nový vedoucí týmu Teddy Mayer amerického jezdce Petera Gethina. Tři závody za tým McLaren odjel i veterán Dan Gurney. Ferrari rozšířilo své působení z jednoho na tři vozy, podporovalo svého úspěšného sportovního jezdce Ignazia Giuntiho a najalo Claye Regazzoniho. Švýcar také pokračoval v šampionátu Formule 2, který vyhrál. Piers Courage byl zabit při Grand Prix Nizozemska. Frank Williams najal Briana Redmana a poté Tima Schenkena. John Miles skončil se sportem po nehodě Jochena Rindta. Kvůli tomu zůstal majitel týmu Lotus Colin Chapman bez jezdců. Najal Emersona Fittipaldiho, v té době nadějného jezdce Formule 2, a Reine Wisella, dalšího debutanta, ale s bohatými zkušenostmi.
Kalendář Pořadí Grand Prix Okruh Datum 1 Grand Prix Jihoafrické republiky Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand 7. březen 2 Grand Prix Španělska Circuito Permanente Del Jarama, Madrid 19. duben 3 Grand Prix Monaka Circuit de Monaco, Monte Carlo 10. květen 4 Grand Prix Belgie Circuit de Spa-Francorchamps, Stavelot 7. červen 5 Grand Prix Nizozemska Circuit Zandvoort, Zandvoort 21. červen 6 Grand Prix Francie Charade Circuit, Clermont-Ferrand 5. červenec 7 Grand Prix Velké Británie Brands Hatch, West Kingsdown 18. červenec 8 Grand Prix Německa Hockenheimring, Hockenheim 2. srpen 9 Grand Prix Rakouska Österreichring, Spielberg 16. září 10 Grand Prix Itálie Autodromo Nazionale di Monza, Monza 6. září 11 Grand Prix Kanady Circuit Mont-Tremblant, Mont-Tremblant 20. září 12 Grand Prix USA Watkins Glen International, New York 4. říjen 13 Grand Prix Mexika Magdalena Mixhuca, Mexico City 25. října
Změny v kalendáři Grand Prix Belgie se vrátila po zásadních bezpečnostních změnách na okruhu Circuit de Spa-Francorchamps. Jezdci bojkotovali závod v sezóně kvůli extrémnímu nebezpečí. Po jednorázové Grand Prix Rakouska v roce se akce vrátila do kalendáře a konala se na nově postaveném Österreichringu. Grand Prix Španělska se přesunula z Montjuïc do Jarama v rámci střídání události mezi dvěma okruhy. Stejně tak byla Grand Prix Velké Británie přesunuta ze Silverstone do Brands Hatch a Grand Prix Kanady byla přesunuta z Mosport Park do Circuit Mont-Tremblant. Grand Prix Německa se původně měla jet na Nürburgringu, ale jezdci odmítli na tomto okruhu závodit, pokud na něm nebudou provedeny zásadní bezpečnostní změny. Představitelé trati Nürburgring reagovali na seznam změn požadovaných jezdci negativně. Nakonec Hockenheimring hostil závod v sezóně 1970 v plánované datum původního okruhu.
Změny předpisů
Technické předpisy Kolem palivových nádrží byl zaveden „bezpečnostní měchýř“, aby se snížilo riziko požáru. Maximální zdvihový objem pro přeplňované motory, například turbomotory, byl snížen z 1500 cm³ na 500 cm³. Maximální zdvihový objem pro atmosféricky plněné motory zůstal na 3000 cm³. Minimální hmotnost vozu byla zvýšena z 500 kg na 530 kg.
Sportovní předpisy a předpisy akce O startovním pořadí závodu obvykle rozhodoval nejrychlejší čas jezdců během kteréhokoli z tréninků. V některých případech však místo na startovním roštu mělo zaručeno pouze deset „vyvolených“ jezdců v pořadí podle jejich nejlepšího času. Zbývající jezdci si museli zasloužit svou účast ve třicetiminutové kvalifikaci: nejrychlejším jezdcům v této části bylo umožněno odstartovat do závodu a byli umístěni na rošt v pořadí podle jejich původního nejlepšího tréninkového času. To vedlo k tomu, že se jezdci nekvalifikovali do závodu, přestože byli v tréninku rychlejší než ostatní, kteří se kvalifikovali. Tento systém byl zaveden krátce před druhým závodem sezóny, což vedlo k protestům mezi týmy a jezdci.
Aby mohli jezdci závodit, museli v tréninku odjet alespoň pět kol.
FIA zveřejnila některé úvahy o designu okruhů a oznámila, že všechny okruhy budou muset projít kontrolou: Výběhové zóny musely být široké alespoň 3 m. Dvojité mantinely byly nyní standardem. Používání slaměných balíků bylo zakázáno. Diváci se museli pohybovat alespoň 3 m za oplocením. Boxová ulička měla být oddělena od trati bariérou. Dále byly stanoveny předpisy o šířce trati, povrchu trati a maximální změně sklonu.
Výsledky a pořadí
Grand Prix Pořadí Grand Prix Pole position Nejrychlejší kolo Vítěz závodu Vítězný tým Pneumatiky Výsledky 1 Grand Prix Jihoafrické republiky Jackie Stewart Jack Brabham Jack Brabham Brabham-Ford Výsledky 2 Grand Prix Španělska Jack Brabham Jack Brabham Jackie Stewart March-Ford Výsledky 3 Grand Prix Monaka Jackie Stewart Jochen Rindt Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 4 Grand Prix Belgie Jackie Stewart Chris Amon Pedro Rodríguez BRM Výsledky 5 Grand Prix Nizozemska Jochen Rindt Jacky Ickx Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 6 Grand Prix Francie Jacky Ickx Jack Brabham Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 7 Grand Prix Velké Británie Jochen Rindt Jack Brabham Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 8 Grand Prix Německa Jacky Ickx Jacky Ickx Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 9 Grand Prix Rakouska Jochen Rindt Jacky Ickx Clay Regazzoni Jacky Ickx Ferrari Výsledky 10 Grand Prix Itálie Jacky Ickx Clay Regazzoni Clay Regazzoni Ferrari Výsledky 11 Grand Prix Kanady Jackie Stewart Clay Regazzoni Jacky Ickx Ferrari Výsledky 12 Grand Prix USA Jacky Ickx Jacky Ickx Emerson Fittipaldi Lotus-Ford Výsledky 13 Grand Prix Mexika Clay Regazzoni Jacky Ickx Jacky Ickx Ferrari Výsledky
Bodový systém Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo šest nejlepších výsledků z kol 1-7 a pět nejlepších výsledků z kol 8-13.
Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:
Umístění1.2.3.4.5.6.Body964321Zdroj:
Pořadí jedzců